Příspěvky

Rok

-
Uběhl rok od totálně lifechanging experience - mé hospitalizace v Berouně v programu pro hraniční typy osobnosti a ocd. A tenhle rok vypadal absolutně jinak než těch asi deset předchozích. Změnilo se toho u mě tolik, až můžu úplně v klidu říct, že mi to fakt změnilo celej život. Člověk prostě po deseti letech depresí, úzkostí, rozpadů osobnosti, spirál sraček a nekonečného zoufalství absolutně vůbec nečeká, že by se mohlo něco změnit. Vlastně vůbec nechápu, jak jsem to přežila. Síla člověka je neuvěřitelná, pořád dokola jsme schopni aspoň trošku vystrčit hlavu nad hladinu žumpy a zalapat po dechu. Alespoň ti, co stále neztratili naději. Těm, co ji ztratili, se nedivím. Nemějme jim to prosím za zlé. Člověk nečeká, že se něco změní. A už vůbec ne to, že se změní všechno. No, hlavně to všichni říkají, ne? Máš hraničku, to je na celej život, tvůj život bude prostě do smrti na hovno, nedožiješ se třiceti, čtyřiceti, padesáti. Jaký je to pocit, s tímhle žít? Řekněme, že máte zkaženej zub. Pr...
Okomentovat
Další informace

Síla

-
Berounská hospitalizace mi dala hodně. Neumím vyjádřit nějak normálně slovy co všechno se změnilo a jak mi to pomohlo. Od propuštění z Berouna uplynuly už skoro tři měsíce a je až neuvěřitelné, jak dobře mi od té doby je. Takhle jsem se naposledy cítila tak v pěti letech. Bez nadsázky. Hospitalizace v Bohnicích mi zdaleka nepomohla tak, jako ta berounská. Tohle je prostě úplně jinej level. Nejvíce to však oceňuju až teď. Teď, když je mi zase špatně. Hranička prostě jen tak nezmizí, to asi víme. Já skoro měla pocit, že už to bude všechno v pořádku. Jsem silnější než kdy dřív, ale na některé události to prostě ani zdaleka nestačí. Třeba teď. Když se zase propadneš do sraček. Prostě to najednou začne být všechno zase těžký. Všechno.  Hospitalizace tě naučí ledacos. Jak si více vážit sama sebe, jak si uspořádat život, když je toho moc, jak odpočívat, jak důležité je umět vyhledat pomoc, když se věci začnou sypat víc, než by hraniční člověk dokázal zvládnout. Naštěstí tohle se jim oprav...
1 komentář
Další informace

Halfway done

-
Jsem hotová a zároveň vůbec. Čtvrtý týden terapeutickýho pobytu v Berouně. Dva týdny přede mnou.  Cítím ohromný posun a zároveň jsem zahlcená svou minulostí. Až tady, po osmi letech od diagnostikování hraničky, jsem zjistila, co bylo příčinou vypuknutí nemoci. Fascinuje mě, že mě k tomu nikdy předtím žádný doktorx nedovedl. Připadá mi, jakoby najednou bylo všechno krystalově čisté, jako bych konečně objevila to, co jsem dlouhé roky neviděla, jako bych byla deset let slepá. Je to až neuvěřitelný, co ten mozek dokáže. A nejvíc komický mi přijde to, že mi stačila jedna blbá věta na první edukaci: spouštěčem může být například úmrtí v rodině. Jako co si budeme povídat, připadala jsem si jako idiot, že mi to nedošlo dříve. Otázkou by však pořád bylo, jestli bych to zvládla zpracovat. I kdyby mi to došlo, mohla jsem se deset let válet v totálním messu úplně stejně, jako jsem se válela. Ale o tom jindy. Každej, přísahám úplně každičkej boží den, se učím něco nového o sobě. Je to téměř zah...
Okomentovat
Další informace

Perfekcionismus

-
První týden hospitalizace v Berouně je za mnou. A pět týdnů přede mnou.  Všechno není růžový a nic není černý, což dost vylučuje všechny mý oblíbený barvy života a prostě nikdy nic není přesně tak, jak chcete, žejo. Já bych si to představovala všechno růžový, trochu fialový, a to by pak bylo perfektní. Taky by bylo perfektní, aby nic nemuselo bejt perfektní. Aby mohlo bejt něco černý a abych s tím byla ó ká. A něco třeba odporně oranžový, i když tu barvu fakt nesnášim. Ale není to vončo. Můj hyperkompenzovanej plyšovej kůň s píčou na čele musi bejt prostě furt první, furt dokonalej a silnej a hustej a hezkej a spokojenej s věcma tak, jak jsou. Když cvičím, musím to dělat často a nejlíp a musím vědět přesně, jak mají cviky vypadat, co u nich mám cejtit, musím si každej pohyb napřed desetkrát nastudovat a pořád se dovzdělávat tak, abych nebyla v něčem pozadu a nepoužívala zastaralý metody a studie. Když čtu terapeutickou knížku, musím se na to stoprocentně soustředit, všechno pochopi...
Okomentovat
Další informace

Přemejšlim, nerušit

-
Tak co, už jste si mysleli, že nic nenapíšu, co? V pohodě, já taky, nějak se mi nechce a šlo to dost stranou, mám jiný věci na práci, třeba nepracovat a zaměstnat se každej den natolik efektivně, abych přemýšlela, ale ne zas tak moc, abych se nezbláznila, naštěstí když má člověk čas přemýšlet nad přemýšlením, tak to není tak nezvládnutelnej úkol. Kdybych osm hodin dne věnovala přemýšlením nad prací a ne nad přemýšlením, tak by se mi už potom dost nechtělo zase přemejšlet, protože to už bych byla upřemejšlená a chtěla bych jít akorát spát, protože ve spánku se přemejšlet nemusí, proto je to moje oblíbená činnost, které se na nemocenský věnuju pečlivě 12 hodin denně. Je to fajn, člověka to zaměstná a pak vstane a může si zase zapřemejšlet. Třeba jsem přemejšlela, jak se co nejlíp probudit a nevykopat se z postele až po dvouhodinové prokrastinaci na IG místo přemejšlení. Tak hned, jak se vzbudím, si vzpomenu na KAFE. Slovo kafe mě vytáhne z postele zaručeně, dokonce i když jsem v depresi,...
Okomentovat
Další informace

Dnešní nálada zdá se býti poněkud hraniční

-
Bubly bubly bubly co se to tu vaří pod pokličkou, aha to je novej koktejl emocí na tenhle den, mmmm tak co bude dneska v nabídce? Ranní deprese - drink podávány v neprůstřelné sklenici, obsahuje chtíč hodit se pod první projíždějící auto a kávu. Euforický záchvěv - lahodná směs vymačkané kreditky a pocitu, že seš módní guru, pozor, účinek trvá pouze pět minut. Overthinker - z módního guru se rázem stáváš shopperem pro bezdomovce a k tomu zdarma dostáváš tik do ruky s kartou napřaženou směrem k terminálu. Energy loop - nejlépe podávány doma, zahřátý na 160°C v tavné pistoli, pozor, je trochu lepivý a jeho účinky přejdou stejně rychle, jako se objevily. Hlad&spicy- obsahuje predsmažené suroviny ohřáté v troubě, pozor, pijte až za studena, napřed vám musí dojít lepidlo. Gofkcyourself - nezadržitelná vlna hejtu proti vlastním pocitům obrácená proti nesprávné osobě, vysvětlení naleznete na hrdle fialové neprůhledné láhve, zevnitř.  Fňukáč - reality check drink, k této klasice již ne...
Okomentovat
Další informace

Propad

-
 Spousta věcí zůstává neviditelná. A nepochopená. Po týdnu, kdy jsem se snažila být alespoň trochu zodpovědným funkčním člověkem, přichází další propad. Všechno je fajn a z minuty na minutu je všechno absolutní tragédie. Černá a bílá. Klasická hraniční pohádka. Tak jsem po výzvě k větší autentičnosti napsala včera večer po cestě do kina mý upřímný pocity a rozhodla jsem se je veřejně sdílet. I takhle se někdy cítím. Na pokraji sil. Už toho mám dost. Všeho. Jeden den je mi dobře a pak se to zase posere. A už nemám chuť čekat na to, že někdy bude zase dobře. Nebaví mě to, sere mě to, je to pořád to samý dokola. Už mám dost toho stresu všude kolem, hnusnejch čůráckejch lidí, sebe, už to nechci snášet a bejt silná. Sere mě, že musím existovat, já sama za sebe, v tomhle zkurvenym světě. Sere mě, že než bych se vyhrabala z těchhle mrdek, trvalo by to ještě asi čtyři životy a pak mi stejně nikdo nezaručí, že se budu mít ASPOŇ FAJN. Polibte si všichni prdel. Nechci si furt dokola procházet...
Okomentovat
Další informace